Takže, po krátké odmlce (cca jen 9 měsíců - jak symbolická to doba) jsem se rozhodl tady něco málo napsat, aby oba pravidelní čtenáři věděli, že žiju. Přede mnou leží prázdná krabice od nového notebooku. Bystřejší z vás po přečtení předešlé věty asi pochytili, že jsem změnil pracovní stroj. Někdy tu snad napíšu uživatelskou recenzi, pro zvídavé to je 14palcové Lenovo Thinkpad R400. Prý to je slušný tank. Dále se v rohu místnosti nachází 120 nabarvených kamenů rozložených na letácích z Kauflandu plus dalších 60 nenabarvených v igelitové tašce z konkurenčního řetězce Tesco. Ano, stále jsem doktorandem na katedře a pouštím se již do praktické fáze dizertačky. O výsledcích mého snažení bych chtěl rovněž postupně informovat prostřednictvím tohoto vysoce sledovaného blogu.
Dále musím upozornit na to, že tenhle příspěvěk píšu na zemi na matraci, takže ne u stolu, jak donedávna bylo zvykem. Jednak je to tím, že s novým notebookem do pokoje přibyly další dva metry kabelu a wi-fi router, jednak taky tím, že jsem v lednu svou někdejší postel rozsekal vzteky na třísky. Spát se na tom prostě už nedalo... Dokonce ani ležet, to by člověk nevěřil.
Doufám, že ti budu moci pravidelněji přinášet dávky emocí než tomu bylo doposud. V poslední době jsem měl pár nutkání hodit do internetových vod pár písmenek a dnešním večerem se to proměnilo ve skutečnost :-) Měj se, t.
čtvrtek 8. dubna 2010
čtvrtek 3. září 2009
Welcome to London
Tak jsem si téměř po 14 dnech našel čas tady sepsat pár dojmů z naší několikadenní návštěvy Londýna. Předem se chci pochlubit, že jsme jako jedni z posledních využili služeb SkyEurope, takže každý den od chvíle zakoupení letenek byl ve znamení zvýšené hladiny adrenalinu ve smyslu odletíme/neodletíme.
Vezmu to v bodech podobně jako když jsem na jaře psal ještě na starém webu o Stockholmu.
- Londýn je velké město (vím, to nikdo nečekal) s důmyslným systémem metra, které je jedním se symbolů této metropole. V suvenýrech si běžně můžeš koupit triko s potiskem plánu tras (žádné jednoduché A,B,C jako v Praze), případně s tématickým nápisem Mind the gap.
- Nejvýhodnější pro pohyb po městě je si v trafice zakoupit Oyster Card a postupně si ji podle potřeby dobíjet (i za hotové libry). Za den se z ní nestrhne vyšší částka než cena 24hodinové síťové jízdenky.
- Vlaky jsou na české poměry drahé (jako všude na západě), na nástupiště se bez lístku a projití turniketem nedostaneš.
- Není třeba kupovat noviny, v metru jich je na sedačkách vždy dostatek. Tak by mě zajímalo, kolik lidí si tak jeden výtisk novin přečte, tomu říkám ekologické myšlení.
- Každá část Londýna má svou tvář, jinou architekturu.
- Tradiční anglická snídaně (opékaná slanina, volská oka, párky, opékané rajče, houby, další neidentifikovatelné hromady) je opravdu vydatná, dodá energii až do večeře.
- Londýnské parky jsou nádherně udržované, překvapí čistotou, množstvím lidí a ochočenými veverkami.
- Angličané jsou ochotní lidé a taky dobří řidiči. Provoz je hbitý, všichni tam jezdí po nesprávné straně silnice a přitom žádné bouračky.
- Fish and Chips doslova překypují olejem. Podle chuti nepoznáš, jestli zrovna jíš rybu nebo hranolky. Olejem místní nešetří ani jinde.
- Vstupné do památek vysoké (většinou okolo 15 liber), na ISIC bývá sleva 10%. Muzea jsou většinou zdarma, doporučuju navštívit Tate Modern (galerie moderního umění, poprvé jsem viděl Picassa nebo Daliho naživo).
- Asi jsme měli štěstí, ale nezažili jsme pravé britské počasí. Teplota stále přes 20° a většinou slunečno.
- Vyplatí se používat telefon s GPS. Bez něho nebo bez podrobné mapy je lepší se na cestu ptát, než bloudit. Vlasně bloudili jsme i s GPS...
- Taky doporučuju si udělat výlet po Temži lodí, stojí to za to.
Případné dotazy směřuj do komentářů :-)
Vezmu to v bodech podobně jako když jsem na jaře psal ještě na starém webu o Stockholmu.
- Londýn je velké město (vím, to nikdo nečekal) s důmyslným systémem metra, které je jedním se symbolů této metropole. V suvenýrech si běžně můžeš koupit triko s potiskem plánu tras (žádné jednoduché A,B,C jako v Praze), případně s tématickým nápisem Mind the gap.
- Nejvýhodnější pro pohyb po městě je si v trafice zakoupit Oyster Card a postupně si ji podle potřeby dobíjet (i za hotové libry). Za den se z ní nestrhne vyšší částka než cena 24hodinové síťové jízdenky.
- Vlaky jsou na české poměry drahé (jako všude na západě), na nástupiště se bez lístku a projití turniketem nedostaneš.
- Není třeba kupovat noviny, v metru jich je na sedačkách vždy dostatek. Tak by mě zajímalo, kolik lidí si tak jeden výtisk novin přečte, tomu říkám ekologické myšlení.
- Každá část Londýna má svou tvář, jinou architekturu.
- Tradiční anglická snídaně (opékaná slanina, volská oka, párky, opékané rajče, houby, další neidentifikovatelné hromady) je opravdu vydatná, dodá energii až do večeře.
- Londýnské parky jsou nádherně udržované, překvapí čistotou, množstvím lidí a ochočenými veverkami.
- Angličané jsou ochotní lidé a taky dobří řidiči. Provoz je hbitý, všichni tam jezdí po nesprávné straně silnice a přitom žádné bouračky.
- Fish and Chips doslova překypují olejem. Podle chuti nepoznáš, jestli zrovna jíš rybu nebo hranolky. Olejem místní nešetří ani jinde.
- Vstupné do památek vysoké (většinou okolo 15 liber), na ISIC bývá sleva 10%. Muzea jsou většinou zdarma, doporučuju navštívit Tate Modern (galerie moderního umění, poprvé jsem viděl Picassa nebo Daliho naživo).
- Asi jsme měli štěstí, ale nezažili jsme pravé britské počasí. Teplota stále přes 20° a většinou slunečno.
- Vyplatí se používat telefon s GPS. Bez něho nebo bez podrobné mapy je lepší se na cestu ptát, než bloudit. Vlasně bloudili jsme i s GPS...
- Taky doporučuju si udělat výlet po Temži lodí, stojí to za to.
Případné dotazy směřuj do komentářů :-)
středa 12. srpna 2009
sobota 18. července 2009
Låt den rätte komma in
Po čase se mi podařilo shlédnout další film ze severské, konkrétně švédské produkce. Let the Right One In, jak zní anglický název tohoto snímku, se zaobírá upírskou tématikou a přimíchává do toho i špetku romantiky podobně jako americké Stmívání. Děj filmu nás zavede na ponuré zasněžené sídliště do 80. let, kde v jednom z paneláků žije šikanovaný Oskar se svoji matkou. Jednu noc se přistěhují noví sousedé a zalepí si všechna okna kartóny z krabic. Oskar se s Eli seznámí a postupně skamarádí a začínají se navzájem poznávat. Postupně zjišťuje, kdo vlastně Eli je. A v okolí se začíná vraždit zvláštními způsoby...
Celý film bych charakterizoval jako netradiční upírský horor nebo drama s prvky romantiky. Samozřejmě nechybí krvavější scény (vždyť upíři), ale nepřehání se to s nima. Opět jsem se utvrdil v tom, že švédské snímky jsou tak trochu jiné oproti těm americkým nebo britským (či našim). Ta atmosféra... Škoda, že se mimo filmové festivaly k nám prakticky nedostanou do kin.
Oficiální trailer na youtube
Celý film bych charakterizoval jako netradiční upírský horor nebo drama s prvky romantiky. Samozřejmě nechybí krvavější scény (vždyť upíři), ale nepřehání se to s nima. Opět jsem se utvrdil v tom, že švédské snímky jsou tak trochu jiné oproti těm americkým nebo britským (či našim). Ta atmosféra... Škoda, že se mimo filmové festivaly k nám prakticky nedostanou do kin.
Oficiální trailer na youtube
neděle 12. července 2009
Me against the town
our face looked new against the townYou've come to lose some memories
Like you came to touch new grounds
neděle 5. července 2009
čtvrtek 2. července 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)